Home > Diary - Denik > Jiří Suchý and his Fate - Jiří Suchý a jeho osudy

Jiří Suchý and his Fate - Jiří Suchý a jeho osudy


We missed "The Fates" on the Czech Radio when the kids were here last week. However, the Audio Hijack program in my computer dutifully recorded all five episodes with the well known Czech comedian, writer and singer Jiri Suchy, 75. He talked about his life, his school years, his beginnings as a graphic artist, songwriter, singer, actor and director. He was there when we were young, were crazy about him and about his theatre Semafor. It was an asylum of sanity and fun in the insane world of communist dictatorship in the late 50s and 60s.

Instead of describing what Suchy was saying I want to mention something else: His tales had beneficial effect on me. Although he wasn't making an example of his life and wasn't exhorting anybody to be better, I did feel better. I feel like the life is worth living and things aren't as bad as they seem to be. Suchy evoked my memories of student years which were filled not only with drudgery but also with fun when listening to his clever songs, in his theatre and on the radio.

Jiri Suchy had made bearable the tough times 40-50 years ago. He made my day just listening to him on the radio. He is very special. I'm looking forward to be with him the whole week.

Minulý týden jsme přišli o Osudy na Vltavě, ale když děti odejely, tak jsme si to vynahradili. Počítač a program Audio Hijack zaznamenal pět episod vyprávění Jiřího Suchého, kterému je už 75 roků. Jiří Suchý, grafik, textař, zpěvák, herec a režisér vyprávěl o svém životě, o školních letech, o svých divadelních začátcích. Když byl na scéně a v rozhlase v padesátých a šedesátých letech byli jsme do jeho písniček s chytrými texty zbláznění. Každý si je zpíval. Scény Reduta, Na slupi, Na zábradlí a hlavně Semafor byly útulkem legrace a příčetnosti v nepříčetných letech komunistického Československa.

Místo abych se rozepisoval o tom, co nám Suchý říkal, zmíním se o něčem jiném. Pozoroval jsem, že jeho vyprávění má na mne blahodárný, jakoby povznášející účinek. Prostě mi bylo lépe, ačkoliv mně Suchý nedával žádný příklad, do ničeho mě nenutil a nevyzýval mě k polepšení. Měl jsem pocit, jako by se svět rozjasnil, jako by život stál za to žít, a jako by všechno nebylo tak špatné, jak se zdá. Suchý nějakým kouzlem vyvolal ve mně vzpomínky na studentská léta, která ač byla plná všední dřiny a klopoty, byla také vyplněna jeho písničkami, které jsme poslouchali v rozhlase a na scéně jeho divadla.

Jiří Suchý nám pomohl udělat tvrdé časy před 40-50 léty snesitelnými. Potěšil mě i dnes. Suchý je mimořádná osobnost a těším se, že ho budu poslouchat ještě celý týden.


 




Copyright © Milan Kalus. All rights reserved.