|
| Aging Brain - Stárnoucí mozek | | Date Created: Feb 24, 2007, 10:14 PM |
 I enjoy articles where they say something nice and encouraging about aging of the brain. For example, I read that semantic memory is relatively resistant to the effects of aging. It means vocabulary, which actually increases with age, and recollection of facts and figures. I sometimes think that I remember certain dates and stories well but when I present them, I'm told that I got it all wrong.
Also encouraging for older people were the results of tests on air traffic controllers. In reaction speed, memory and attention the young ones in their 30s were faster than the controllers in their 60s. However, the senior controllers were better in more realistic tests where they had to solve complex situations like emergencies and multiple landing airliners.
It appears that older people solve problems from different perspective gained by experience.They can focus on the crucial problem and don't dwell on unimportant details.
When I'm driving car I'm scanning the road as a whole, not in detail. I react to the changes in the whole picture. I can divide my attention to what's going on in front of my eyes and to, for example, listening to the music. If I see or hear something unusual, my mind focuses fully on this particular situation and I stop perceiving anything else.
It was similar in my profession. Examining tissues under the microscope I used first the low magnification to evaluate the whole picture and compared it with the previous pictures in my memory. Only abnormal features that wouldn't agree with the model pattern stored in my brain made me study the field in greater detail. Looking at the cells and structures more closely helped me to confirm my first impression. If I did it the other way around I would make horrible mistakes and the whole process would be very slow.
It's probably similar with the old traffic controllers who see the whole picture on the screen first and then the problem, for example, lead the single mistaken airliner.
|
|
Mám radost, když čtu něco pěkného a povzbudivého o stárnutí mozku. Tak na příklad jsem četl, že sémantická paměť je relativně resistentní a dlouho neselhává. Patří k ní slovní zásoba, která se s věkem dokonce může zvětšovat, paměť na fakta a čísla. Někdy si myslím, že si určitá data a příhody pamatuji. Když s tím ale vyjdu ven, tak se dozvím, že to bylo úplně jinak.
Také jsou povzbudivé výsledky testů, které v jedné studii dělali mladí a staří kontroloři letecké dopravy. Samozřejmě, že reakční rychlost, paměť a pozornost měli lepší třicátníci než šedesátníci. Když se ale srovnávalo řešení komplexních situací, podobných skutečností, jako havárie nebo několik letadel přistávajících pohromadě, staří kontroloři byli lepší. Zřejmě proto, že tu hrála roli jejich zkušenost a že se dokázali podívat na situaci z jiné perspektivy než ti mladí. Dokázali se rychle orientovat, najít problém a úspěšné řešení.
Když řídím auto, vnímám silnici jako celek a reaguji jen na něco, co do obrázku nepatří. Dokáži rozdělit pozornost na to, co vidím a na to, co slyším třeba z rádia. Když ale uvidím nebo zaslechnu něco neočekávaného, okamžitě se plně soustředím na jednu věc a přestanu vnímat, co se kolem mne děje.
Podobně to bylo i v mé profesi. Při vyšetřování tkání jsem v mikroskopu vnímal celkový obraz malým zvětšením a nevědomky ho porovnával s obrazy nashromážděnými v paměti. Když jsem zaznamenal úchylku od normálu, studoval jsem buňky a struktury v detailech při velkém zvětšení, jen abych si diagnosu potvrdil. Kdybych to dělal obráceně, dopustil bych se určitě velkých chyb.
Podobné je to asi s těmi starými leteckými kontrolory. Udělají si nejprve celkový obraz a když něco není v pořádku, zaměří se na chybující letadlo. |
|
|
|
|
|
