|
| About Running - O běhání | | Date Created: Feb 23, 2007, 09:30 PM |
 Mr. Radek Narovec, probably from Prague, Czech Republic, sent me a nice email. Just by accident he found my blog and read some stories. He is a runner and probably read some blogs about my running, which I call dragging. He invited me to read the Czech internet page "behej.com", which I did. It's a nice and informative page about Czech long distance runners, about the schedules of marathon runs and about the fitness gained by running. I liked very much the poll about running. The question was:" Is your running causing quarrels at home?" The answers varied from "my partner stopped talking to me" to "my partner started running with me".
In my family there are two runners, my daughter Ivka and myself. We don't get chided at home because of our running. It has been accepted as necessary evil because we have been doing it when it doesn't interfere with family life. Also, we have been doing it for so long that our families got used to it.
Just a few days ago I went for a run with Ivka who came with her family for skiing vacation. We ran my usual course of 4.5 miles and I made it in my second best time. As much as I was exerting myself my daughter was few steps ahead of me, running with ease, and constantly checking if I was going to collapse. At the turning point she took off having been sure that down the hill I was going to survive and make it back.
After the run I took shower, picked up Jindra in the library and drove another two miles up the hill before I caught up with her. She refused to get into the car and walked another 2 miles home. That morning she ran and walked 8.5 miles as if nothing happened.
|
 Pan Radek Narovec, asi z Prahy, mě poslal milý email. Prý čirou náhodou našel můj blog a přečetl si pár příběhů. Jelikož je běžec, asi se zaměřil na příhody, kde se zmiňuji o svém běhání, které se spíše podobá ploužení. Pan Narovec mi doporučil, abych si přečetl stránku "běhej.com", což jsem učinil. Je to pěkná a informativní internetová stránka o marathonských běžcích v Česku, o programu marathonů a o tom, jak běhání zlepšuje fysickou kondici. Velice se mi líbila anketa s odpověďmi na otázku:"Vede vaše běhání doma k hádkám?" Odpovědi byly v rozmezí od "ano, partner nebo partner(ka) se mnou skoro nemluví", do "partner(ka) začal(a) běhat se mnou".
V naší rodině jsme dva běžci, dcera Ivka a já. Naši partneři se na nás nezlobí a berou to po tolika letech spíše jako nutné zlo, protože to děláme v době, kdy to nezasahuje do rodinného života. A také už běháme tak dlouho, že si na to všichni zvykli.
Před pár dny, když tu Ivka byla s rodinou na lyžování, jsme spolu vyrazili na mou trasu, která je asi 7km dlouhá. Ačkoliv jsem se snažil a přemáhal, Ivka běžela lehkým krokem přede mnou a jen se ohlížela, zda jsem ještě nepadnul. Na obrátce, odkud to jde už jen s kopce, se rozběhla a zmizela mi v dálce, přesvědčena, že už se mi nic nestane a že zpátky doběhnu. Doběhl jsem ve svém druhém nejlepším čase vůbec.
Potom jsem se šel osprchovat, dojel pro Jindru do knihovny a po víc jak třech kilometrech jsme Ivku autem dojeli na silnici k domovu. Nechtěla do auta a šla další tři kilometry do kopce domů. To dopoledne udělala 14km, jako by se nechumelilo.
|
|
|
|
|
|
