|
| Home > Diary - Denik > Shoe Museum in Zlin, Castle Kromeriz - Muzeum bot ve Zlíně a Kroměříž |
| Shoe Museum in Zlin, Castle Kromeriz - Muzeum bot ve Zlíně a Kroměříž | | Date Created: Nov 05, 2006, 04:33 PM |
|
The next day we went from Roznov to Zlin to see the Museum of Shoes and then to Kromeriz Castle. When we arrived to Zlin, the Museum was still closed. We spent the time at the outdoor market in the park nearby. They had nice flowers, sweet prunes and piles of big cauliflower heads.
It started raining and everybody was looking for a shelter. We found it under the canvas of one stand. As is my custom on this trip, I tapped my chest to be sure that my sheath under the shirt with passport, credit cards, drivers license and money was there, hanging on the string around my neck.
|
|
It wasn't there. I forgot it at home in the morning. I immediately thought that we should return. Despite Jindra's consolation I kept calling myself names. After a while, it stopped raining, and with Jindra's support, I decided to take a risk and continue driving to Kromeriz, which was our final destination.
The Shoe Museum was very interesting. It was built in memory of Tomas Bata, founder of Bata's shoe factories in Zlin. This town has been called "Shoe Town" as far as I can remember. In the museum we saw variety of shoes from the whole world and from the old times. There were models worn by Charles IV. in 14th century as well as shoes worn in Japan, China and Africa. There was a cabinet with miniature shoes and another one with giant size shoes for Shaquille O'Neal. There were also posters from before the world war advertising shoes for 3.75 crowns, which was less than one dollar. |
|
On the way to Kromeriz, I almost had a heart attack. There were traffic cops checking cars. I thought that I was going to jail because I had no documents. While the policeman was directing me to stop, I was cursing my bad luck. When I slowed down and was preparing my speech, he waved me to continue. Apparently, he didn't want to stop our car but the oncoming truck. We made a big sigh of relief.
|
|
In Kromeriz, we couldn't find a place to park the car. We had to walk a long distance to the castle and wait there for the next tour. I've already forgotten what I saw during the tour because photography wasn't allowed. I could only take a picture of the Pleasure park from the window. There was a big circle of flowers in different colors. From the presentation I only remember that Kromeriz Castle was used by film director Milos Forman as a substitute for Vienna's Hofburg during the filming of Amadeus.
|
|
From the castle we went to the Kromeriz square. There are many places for parking but the problem for the foreigner is to be able to get there and find the one entry through the right one-way street. The square is surrounded by nice, old houses and arcades. It is dominated in one corner by the medieval tower in the background, part of the castle.
The trip home to Roznov was uneventful. Instead of jail cell bunk I slept in the comfortable bed.
|
|
Další den jsme jeli z Rožnova do Zlína a pokračovali do Kroměříže prohlédnout si tamější zámek. Ve Zlíně jsme chtěli navštívit Muzeum obuvi. Jelikož bylo ještě zavřené, šli jsme se podívat do parku na trh, kde se daly koupit sladké švestky, květiny, nejrůznější ovoce a zelenina. Byly tam hory krásných, bílých květáků.
|
|
| Začalo pršet a tak jsme si vlezli pod plachtu jednoho stánku. Jen tak ze zvyku jsem si přejel rukou po hrudníku, kde jsem pod košilí nosil pouzdro s doklady, uvázané na šnůrce kolem krku. V pouzdru jsem měl pas, kreditní kartu, řidičský průkaz a peníze. Pouzdro jsem tam neměl a hned jsem si uvědomil, že jsem si ho ráno nevzal a nechal ho doma. Samozřejmě, že jsem si nadával a chtěl jet hned domů. Pak déšť přestal, já si to rozmyslel a rozhodl se, že to budeme riskovat, a že do Kroměříže pojedeme bez papírů. Jindra souhlasila. |
|
Museum bot bylo velmi zajímavé. Bylo vybudováno na památku Tomáše Bati, který ve Zlíně založil obuvnické továrny, a stal se svými výrobky známým po celém světě. O Zlínu, co já pamatuji, se vždycky mluvilo jako o "Městu bot". Viděli jsme vystavenou obuv z celého světa. Byly tam boty, které nosil Karel IV. ve 14. století, stejně jako modely z Japonska, Číny a Afriky. Byla tam i sbírka miniaturních botiček a gigantické boty, které nosí basketbalista Shaquille O'Neal. Zajímavá byla předválečná reklama na Baťovy boty za 3.75Kč.
|
|
Na cestě ze Zlína do Kroměříže jsem téměř dostal infarkt. Na jednom místě byla dopravní policie, a když jsem se blížil, policista mi ukázal plácačkou, abych zastavil. Myslel jsem, že půjdu rovnou do vězení a proklínal jsem svoji smůlu. Zatímco jsem si připravoval řeč, ukázal mi, abych pokračoval. Asi chtěl, abych zpomalil kvůli protijedoucímu kamionu. Spadl mi kámen ze srdce a oba jsme si s ulehčením vydechli.
|
|
| V Kroměříži jsme nemohli najít parkování. Museli jsme jít daleko k zámku a potom čekat na začátek prohlídky. Všechno, co jsem viděl uvnitř, jsem už zapomněl, protože nebylo dovoleno fotgrafovat. Mohl jsem si vzít snímek Parku radosti z okna. Je tam krásný květinový kruh z květin různých barev. Zapamatoval jsem si jen, že režisér Miloš Forman tady filmoval Amadea, když zámek sloužil jako náhražka za vídeňský Hofburg. |
|
Po zámku jsme šli na náměstí. Jsou tady místa pro parkování, ale problém pro cizince je, se sem dostat jednosměrnou ulicí. Náměstí je obklopené krásnými, obnovenými starými domy a podloubími. V jenom rohu dominuje v pozadí stará věž patřící k zámku.
Do Rožnova jsme dojeli bez příhod. Místo ve vězení na pryčně, jsem spal v pohodlné posteli. |
|
|
|
|
|
